Americký prezident Joe Biden tak dlouho mluvil o potřebě nerozdělovat společnost, až přišel v září 2022 s projevem, kdy Trumpovy voliče charakterizoval jako učiněné zlo: "…Tleskají hněvu, živí se chaosem, nežijí ve světle pravdy, ale ve stínu lži" a prý představují „hrozbu pro americkou demokracii“.

Biden nedávno přirovnal ideologii Trumpových vyznavačů k "polofašismu". Jinými slovy, opozice je nálepkována jako čiré zlo, které má být zašlapáno do země. To je dikce totalitního státu, nikoli demokratického.

Tutéž dikci nyní můžeme silně vnímat i v našem, českém, prostředí. Petr Fiala dostal zřejmě pro něho nečekaný signál, kolik lidí jeho osobně a jeho kabinet nenávidí, až z toho vychrlil něco na způsob výroku, že „všichni jsou ruští trollové, jen já jsem letadlo“: „Interpretace událostí, které jsem já měl zatím možnost vidět, ukazují na silně proruské postoje, a podle mě to neodpovídá tomu, co jsou zájmy České republiky a našich občanů.“ Petr Fiala si nevšiml, že mnozí ti občané byli na Václavském náměstí – a že z nehájení svých zájmů vinili právě jeho a kabinet poskládaný z pěti různých stran.

Fanatik Pavel Šafr dokonce píše o demonstrantech jako o „fašistické spodině Putinových přívrženců“, za což by měl být žalován. Toto je učebnicové jednání, jež vytváří ve společnosti ty nejhlubší příkopy: Nálepkování oponentů, jejich urážení a ponižování s tím, že jsou označeni jako „nežádoucí“ či přímo „škodná“. Šafr se učí patrně u svých velkých vzorů v USA.

Celkově lze konstatovat, že Západ pod rouškou boje proti Rusku přistupuje k tvrdé cenzuře a ostrakizaci svých oponentů. Jak vládnoucí zpozorují, že se proti nim rodí silnější opozice, je tato okamžitě označena jako „škodlivá“, „nežádoucí“ a „nebezpečná“. Ti, kdo se k ní přiklánějí, okamžitě obdrží cejch „pomýlených“, „zmanipulovaných“ či přímo „nenapravitelně zkažených“. Ti „správní“ přece volí jediné možnou Stranu a vládu, třeba sestavenou z pěti po korytu bažících celků.

Tomuto nepřípustnému tlaku je nutno vzdorovat. Již proto, že se ozývají hlasy, které horují za více násilí a krve. Své odpůrce by nejraději stříleli a popravovali – samozřejmě jménem té nejčistší demokracie.

Ať je nám všem varováním příklad Ukrajiny, kde se bohužel v roce 2014 dostaly k moci totalitní režimy, jež likvidovaly opozici a rozpoutaly vleklou občanskou válku. Zelenského režim zakázal celou řadu opozičních stran – a své odpůrce vraždí jako „zrádce“. Ač je to politik, kterého by Západ měl odsoudit minimálně za jeho podíl v kauze Pandora Papers, je mu dovoleno, aby své lidi hnal na nesmyslná jatka a rozhodoval tak o jejich smrti. Jména jako Jaceňuk, Avakov, Ťahnybok, Porošenko či Zelenskyj budou jednou v učebnicích dozajista psaná černě, neboť to jsou ti, kteří dovedli Ukrajinu až na samé dno.

Nenechme se rozeštvat. Demonstrace z 3. 9. 2022 naopak ukázala potenciál ke spojování různých lidí za účelem společného cíle. Tím cílem je nežít v totalitě a nebýt obětí války. Vzepřít se těm, pro koho jsme méně než rohožka před prahem domu. Jakmile někdo mluví o „nerozdělování společnosti“, zbystřeme. Právě takoví nás totiž nejraději rozdělují – a neváhají nás při první příležitosti utratit.